Sochaři se utkají v soutěži o bustu Kaplického

Už nejen politici, ale i sochaři začínají ve velkém skloňovat jméno Jana Kaplického. Na rozdíl od lidoveckého ministra kultury Daniela Hermana či sponzora KDU-ČSL developera Luďka Sekyry však nevolají po oživení projektu na stavbu blobu, ale po architektově uměleckém ztvárnění. Sdružení sochařů Čech, Moravy a Slezska připravilo pokračování soutěže o nejlepší bustu zesnulého prezidenta Václava Havla. Její součástí bude i „utkání“ o nejkvalitnější návrhy sochařských portrétů Kaplického a jednoho z nejvýznamnějších přírodovědců minulého století Antonína Holého.

Stát se nestará

„Jsou to významné osobnosti, které si zaslouží zájem. Když už se o ně nestará stát, je na nás, abychom něco udělali,“ řekl předseda sdružení Jiří Středa. To, že by se sochaři inspirovali současným politickým děním kolem blobu, který měl původně sloužit jako Národní knihovna, odmítá.Ovyhlášení soutěže na bustu slavného architekta se podle něj začalo uvažovat už loni.

Pro doplnění: po Sekyrovi se k myšlence postavit blob – tentokrát v podobě kulturního centra na Rohanském ostrově – přiklonilo i vedení Prahy 8. K vizi developera, který na tomto místě plánuje i kancelářské, obchodní a rezidenční centrum, Herman pouze nastínil, že zmiňované umístění je jednou „z diskutovaných variant“. Třeba pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09) se kmožnosti „stěhovat“ blob z původně zamýšlené Letné na jakékoli jiné místo v metropoli staví odmítavě.

Přihlášky do aktuálního sochařského klání mohou zájemci posílat do konce letošního září. „Vyhlášení výsledků a výstavu plánujeme na leden příštího roku. Obojí se bude opět konat na půdě Akademie věd v Praze, která nám zapůjčila i fotografie Antonína Holého,“ vysvětlil Středa. Snímky zesnulého architekta, které poslouží jako předlohy, sochařům půjčila vdova po Kaplickém Eliška Kaplicky Fuchsová.

První kolo soutěže, tehdy jen o Havlův portrét, skončilo začátkem loňského prosince. Z téměř tří desítek přihlášených sochařů odborná porota vybrala čtyři, jejichž návrhy označila za natolik kvalitní, že mohou – v případě realizace – zdobit veřejný prostor.

Kunsthistoriky, sochařské kapacity i přátele zesnulé hlavy státu nejvíce zaujala díla Jaromíra Švaříčka Rašvy, Jana Bartoše, Marie Šeborové a studenta Adama Kovalčíka. „Byla dvě kritéria. Aby byl portrét dobře sochařsky zvládnutý a aby se Havlovi podobal. Vybrali jsme návrhy, kterým se to podařilo skloubit,“ uvedl šéf poroty historik architektury Zdeněk Lukeš.

Do organizace soutěže na Havlovu bustu se sdružení pustilo v reakci na to, že se po prezidentově smrti začalo objevovat množství jeho portrétů umisťovaných do veřejného prostoru bez otevřeného výběrového řízení. Největší emoce vyvolala podoba busty, kterou si na podzim roku 2012 vyžádalo osazenstvo sídla Rady Evropy ve Štrasburku a jejíž tvorbou Knihovna Václava Havla pověřila Čechoameričana Lubomíra Janečku. Například sochař Michal Blažek se o díle vyjádřil jako o „třetiligové práci“.

Návrhy vystavili v Hořicích

Pustit se do druhého kola umělce přiměl zájem o kolo první. „Řadu lidí, kteří se nepřihlásili, soutěž zaujala natolik, že si začali portrét dělat sami pro sebe. Tak jsme se rozhodli pro pokračování,“ řekl Středa.

První kolo podle něj také ukázalo, že podobné soutěže v Česku chybí. „I to, že portrét jako disciplína přestává v kvalifikované formě existovat,“ podotkl Středa. První Havlovy sochařské portréty po výstavě v Akademii věd putovaly do Městského muzea v Hořicích a po té do Galerie Draka v Trutnově. Cílem sochařů je podle Středy „demonstrovat, že je lepší vyhlásit soutěž než umisťovat třeba i nepovedené portréty.“